V sobotu, těsně před mým odletem do USA jsem si ještě k tetičce zajela na halušky. Věřte nebo ne, je to jedno z mála jídel, kterého bych se mohla ujíst, i přesto, že vím, že mi po něm bude pokaždé těžko...ale co! Žijeme jen jednou. A taky jsem věděla, že mě bue čekat loučení s tetou a strýcem :( ou ou,Ale kupodivu jsem zamáčkla slzu a ustála to.
Další ráno už to bylo šup šup, dobalit, oběd, kratší nap a jelo se do Zlína...tam už na mě čekala teta, strýc i babička. Musím říct, že loučení je prostě těžké, obzvlášť, když nevíte, jestli to bude na rok nebo dva...nebo kdo ví, jak dlouho. A tak, abych nebrečela, jsem si radši dopřávala kafíčka v RegioJetu a užívala si cestu do Prahy a potom krátkou návštěvu u Eleny v Praze.
Noc před odletem byla nekonečná, usnula jsem snad na hodinu, možná dvě...pořád jsem se převalovala, přemýšlela a bylo mi neskutečně zle...
To ráno poté, kdy už jsem čekala na Káťu na letišti bylo ok. O letu asi nejde moc, co psát. Jen to, že byl úúúúnavný a já opět nespala- už se mi to pěkně protahovalo. A tak jsem o hotelu v NYC přijela nejen totálně vyšťavená, ale i natvaná na celý svět- vrchol všeho bylo to, že jsme zmeškaly večeři! Pecka!
A ani noc v hotelu nestála za to...chjo, nechápu, proč mám takové problémy se spánkem :/. NAštěstí se mi podařilo aspoň na chvíli usnout a při školení mi nepadala hlava.
Hned první večer nám naše training ladies řekly, že budeme na pokoji s holkama ze stejné nebo aspoň close area a tak já ráno, celá natěšená zkoumala odkud holky jsou a kam letí- jasně, že ani jedna nebyla v TX a co víc? V Texasu jsem byla jediná! :D
Ale holky byly super company :) A potom, co jsme si propojily na tajnačku dveře s druhým pokojem to byla ještě větší zábava.
Training school byla perfektní a kdo říká, že se nudí, je to podle mě jen proto, že chce. Jasně, občas mi přišlo, že ty informace jsou naprosto zbytečný, ale Jody, naše training lad byla skvělá a o zábavu se nám postarala.
Hned v úterý jsme si udělaly bus tour do NYC. V New Yorku jsem byla poprvé a tak pro mě bylo všechno nové. NYC je nádherný...ale to je asi tak vše. Není to město pro mě, i když se mi tam líbilo, žít bych tam 100% nechtěla. Kažopádně :) tady jsou alespoň nějak fotky...protože třeba výhled z Top of the Rock je dechberoucí.
Zpět k training school- na pokoji jsem byla s holkama z Německa a UK, vedlejší pokoj byly dvě němky a brazilka, která teda anglicky nejspíš neuměla- tohle fakt nikdy nepochopím. A prakticky každou volnou chvíli jsme strávily spolu. Je mi trochu líto, že jsou všechny ve stejné area u Washingtonu DC...ale aspoň mám koho navštívit :) Plán je jasný!
Popsat moji cestu do Texasu slovy snad ani nejde. V den odletu k rodinám se vyskytly v USA četmé bouřky a x desítek letů bylo zrušených nebo posunutých. Můj, naneštěstí se jen posouval a posouval. Nebudu to déle protahovat, do Htownu jsem slavnostně přiletěla ve 3 ráno Houstonského času...a rovnou zapadla do postele....
Žádné komentáře:
Okomentovat